Adéla Šindelková
V lesích v okolí Křemže na Českokrumlovsku můžete pravidelně narazit na spřežení saňových psů zapřažených do tříkolky, které ovládá musherka Adéla Šindelková.
Začalo to před deseti lety prvním huskym, jehož si pořídila s tehdejším přítelem. Po rozchodu jí pes zůstal. Když si s expřítelem pořizovali huskyho, nevěděla, do čeho jdou. Štěně si vzali od zkušeného chovatele a mushera Jana Ochozky z Benešova nad Černou. „Bylo to v době, kdy mi zemřela maminka,“ vysvětluje Adéla Šindelková. „Starala jsem se o ni, bylo to psychicky opravdu náročné, a ten pes mě vytáhl ze dna.“
Brzy se ukázalo, že pořídit si malého huskyho není jen tak. „Já v tu dobu dělala vysokou školu a pokaždé, když jsem se vrátila domů, z bytu byla kůlnička na dříví,“ vzpomíná. Bylo jí jasné, že psa bude třeba zapřáhnout, a to doslova, a aby neběhal sám, pořídila mu do začátku parťáka, fenku huskyho z útulku.
„Jeli jsme se ukázat panu Ochozkovi, a já tam viděla tu obrovskou smečku... Honza řekl: tady máš káru, zapřáhni si a jeď. A mě to neskutečně chytlo.“
Začala jezdit do Benešova pomáhat o víkendech, sbírala zkušenosti v ježdění se spřežením. Za čtvrt roku si pořídila další fenu z útulku a postupně přibývali další psi. Dnes jich má devět.
(duben 2021)
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
V roce 2010 si bývalý přítel pořídil psa SH... O psech jsme téměř nic nevěděli. Po smrti mojí maminky jsem v pejskovi našla parťáka, díky kterému jsem se s bolestí vyrovnávala snáz. Jezdila jsem na koloběžce, adoptovala dvě fenky z útulku, pak pořídila další psy a tento sport mě neskutečně uchvátil. Velký vliv na to, že právě psi se stanou mým koníčkem, měl Honza Ochozka, jehož smečka mě tehdy uchvátila. A to jsem mu původně jela pouze ukázat štěně...
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Odjela jsem pouze pár závodů... Na závody nejezdím, zatím se mi to nepovedlo skloubit s osobním a rodinným životem.
Tvůj sportovní vzor?
Jednoznačně Honza Ochozka. Moc si ho vážím. Od něj jsem se naučila spousty věcí. To, co dělá, dělá skvěle...
Co ti tento sport dává?
Díky tomuto koníčku jsem našla sama sebe. Dostala se z absolutního dna zase nahoru. Dává mi přátele, zážitky, adrenalin...
Jak často a jak moc trénuješ?
Když počasí dovolí, 5x týdně. Jezdíme pro radost.
Tvé cíle do budoucna?
Dělat to co baví mě a mé psy... Když jsem si poprvé sjela se psím spřežením, přála jsem si mít alespoň 6 pejsků. To se mi už splnilo. U Honzy jsem chtěla zprvu strávit víkendový pobyt, abych si to se psy užila. Nakonec z toho bylo, že jsem tam prožila mnoho zim, spousty zážitků a poznala hromadu fajn lidí.
(červenec 2019)
Kdo je kdo v musherském sportu
Je to láska do konce života...
|
|
|
|
