Bronislav Růčka
Patří mezi největší propagátory mushingu, tedy závodů psích spřežení, v regionu. Je tomu už dlouhých osmnáct let, co si Bronislav Růčka z Vítové u Fryštáku pořídil první fenku sibiřského huskyho. A brzy začali přibývat další psi. „Dnes jich mám doma sedm, do spřežení zapřahám pět z nich. Kromě plemene husky chovám i rhodéského ridgebacka,“ říká devětatřicetiletý nadšenec.
Kde hledat důvody, že jste propadl právě mushingu?
Zamlada jsem chodíval hodně běhat. Po vojně jsem ale neměl s kým. Slečny to se mnou nevydržely, většinou jsem je někde ztratil. Pořídil jsem si proto psa, který by to mohl zvládnout. Začínal jsem s canicrossem, což je běh se psem.
Plemeno husky má pořádnou výdrž. Je to opravdu tak?
Husky dokáže uběhnout velmi dlouhé tratě, není choulostivý. Není nejrychlejší, ale má vytrvalost. Nejdelší závod jsem s nimi absolvoval v Janovičkách u Broumova. Za víkend jsme urazili 80 kilometrů. Za psy jsem jel na běžkách.
Nezlobí vás někdy na trati?
Momentálně zapřahám do čela spřežení černého pejska a hnědou fenečku, protože mají hlavu. U běhání musejí přemýšlet a reagovat na moje pokyny. Naštěstí jsem schopen i při setkání s jiným spřežením si psy udržet. Pokud spřežení pracuje, jiní psi je nezajímají. Jen kdyby se zůstalo stát, mohli by začít přemýšlet nad hloupostmi a cvakat zoubky. Přesto psi dokážou běžet hodně rychle.
Už vás někdy vyklopili?
Spadl jsem mockrát, několikrát to odnesly zuby. K zubařce chodím často.
(2015)
Slečny se mnou nevydržely běhat, tak jsem si pořídil psa
|
|
|
|
