Gabriela Milatová
Vždy jsem měla ráda zvířata, od dětství jsme měli psa. Vždy jsem měla ráda sport, ten jsem vystudovala. Spojit oba své zájmy se mi podařilo už dříve, závodně jsem jezdila na koni. Když jsem náhodou objevila mushing, byla jsem nadšená.
Mou disciplínou je scooter s jedním nebo dvěma psy. Jezdím i zimní závody na saních se dvěma nebo čtyřmi psy. Obojí mě velmi baví a škoda, že jsem na mushing narazila tak pozdě!
Největším úspěchem je druhé místo na mistrovství Evropy v roce 2016 ve scooteru s jedním psem, Thorem.
Kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo?
V roce 2013 mi umřel nalezený kříženec, který byl velmi aktivní, bavilo ho běhat, skákat... a s ním to bavilo i mě. Začala jsem na netu hledat nějakého psa, který se mnou bude sportovat. Našla jsem ESP, napsala do několika stran a narazila na Martina Urbančíka, který byl velmi ochotný a všechny mé dotěrné otázky zodpověděl (díky předsedo!) a odkázal mě na Martinu Štěpánkovou, které taky nevadilo ztrácet se mnou čas. No a měla jsem jasno! A domluvené štěně! K němu jsem pak dostala ještě jednoho čtyřletého se slovy „ten tě mushing naučí“. A v roce 2014 jsem se poprvé postavila na koloběžku, kterou táhl pes. To byl zážitek!!! Závodit jsem začala v roce 2015.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Ranní šok s budíkem, ranní šok v koupelně, prááááácééé, venčení/trénink, uklízení po tréninku (až 2 h, podle počasí), svůj trénink, omdlení do postele. Občas to něčím zpestřím (třeba vynechám trénink).
Sponzoři?
Materiálně a duchovně můj partner (vydrží až překvapivě hodně... a dlouho!... naštěstí!!!). Na to, že vlastně psa ani moc nechtěl mě neskutečně podporuje. A za sponzory a své guru považuji i Slávu Pavlíka a Ilonu Erlebachovou, kteří mi radili, pomáhali a učili mě mushingu.
(březen 2019)
Kdo je kdo v musherském sportu
ME ECF 2016, Nové Město na Moravě - SCWV: 2. místo
|
|
|
|
