Jan Chlum
Mlhavé nedělní ráno ještě na startu dávalo naději, že se to třeba vybere. Ale poté, co se na trať vydalo poslední spřežení, se zatáhlo definitivně a poletování sněhu se změnilo na vánici. Ani ta však nezabránila, aby Jihočeši neodčinili předešlé „neúspěchy“. Přesto, že jeli jen se třemi psy, na rozdíl od Ivana Kobra a Honzy Chluma, kteří měli po pěti. Nebo snad právě proto, že menší spřežení bylo snáze ovladatelné? Měli trochu méně natrénováno - Kameničtí kolem tří set kilometrů celkem, Dačičtí 30 - 50 km každý víkend - ale zato vynikající lehké saně. A taky trochu toho nezbytného závodnického štěstí. Ivan Kobr musel cestou vypřahat malamuta.
Nedělní smolné okamžiky Honzy Chluma by vydaly na slušnou sbírku, neposlušností vůdčího psa začínající a saněmi shozenými ze svahu od neukázněných lyžařů končící. I když definitivní tečku za závody udělal právě příjezd vyčerpaného a přesmutného Honzy (měl natrénováno 1 200 km), skončilo víkendového krkonošské psí klání úspěšně.
(Marie Klírová, Spřežení - časopis chovatelů českého horského psa, č. 3/květen 1985, str. 19-20)
… J. Chlum: „Stojím na sanici, točím čtyřmetrovým bičem nad hlavou a najednou mne to vší silou táhne ze saní. To se na úzké cestě zachytil bič za strom - a spřežení bylo pryč.“
(Chovatel č. 11/1986)
Petr Hanzlík přijel v roce 1979 na začátku zimy s několika psy do Špindlerova Mlýna, aby se stal prvním českým musherem, tedy jezdcem se psím spřežením. Jako Bílý Den na Aljašce z románu Jacka Londona rozvážel po nejvyšších místech západních Krkonoš poštu a někdy i zásoby. Dvě zimy pošťák Hanzlík řídil spřežení po trase Špindlerův Mlýn, Martinovka, Labská bouda, Vrbatova bouda, Mísečky a zpět do Špindlerova Mlýna. Přitom zkoušel vlastnosti nově šlechtěného českého horského psa, postroje i vlastnoručně vyrobené saně podle fotografií z Aljašky. Spřežení psů povzbuzované povely svého pána uhánějící přes krkonošské pláně, inspirovalo další romantiky. Mezi průkopníky chovu saňových psů a později i závodů psích spřežení patřili v osmdesátých letech především Jan Chlum z Vrchlabí a Ivan Kobr z Pece pod Sněžkou.
(Veselý výlet, zima 2004)
Na historii mushingu v ČR se zapomíná. A to myslím především počátky 80. let dvacátého století, kdy bez prvních musherů by se nikam tento sport neposunul. Např. Petr Hanzlík, Ivan Kobr, Honza Chlum, Jirka Krejčí a mnoho dalších, kteří by si především zasloužili vstup do síně slávy. Zatím se spíš ukazují v "síni zapomnění".
Za léta mushingu se vystřídalo v celém procesu mraky lidí, nejen sportovců, jsou i "bafuňáci", kteří přinesli a obětovali tomuto sportu hodně dobrého.
(Ivo Rašín)
Střípky z historie českého horského psa
Po Krkonoších se psím spřežením
|
|
|
|
