Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Jan Chlum

 

jjiooo.jpg

 

Mlhavé nedělní ráno ještě na startu dávalo naději, že se to třeba vybere. Ale poté, co se na trať vydalo poslední spřežení, se zatáhlo definitivně a poletování sněhu se změnilo na vánici. Ani ta však nezabránila, aby Jihočeši neodčinili předešlé „neúspěchy“. Přesto, že jeli jen se třemi psy, na rozdíl od Ivana Kobra a Honzy Chluma, kteří měli po pěti. Nebo snad právě proto, že menší spřežení bylo snáze ovladatelné? Měli trochu méně natrénováno - Kameničtí kolem tří set kilometrů celkem, Dačičtí 30 - 50 km každý víkend - ale zato vynikající lehké saně. A taky trochu toho nezbytného závodnického štěstí. Ivan Kobr musel cestou vypřahat malamuta.

Nedělní smolné okamžiky Honzy Chluma by vydaly na slušnou sbírku, neposlušností vůdčího psa začínající a saněmi shozenými ze svahu od neukázněných lyžařů končící. I když definitivní tečku za závody udělal právě příjezd vyčerpaného a přesmutného Honzy (měl natrénováno 1 200 km), skončilo víkendového krkonošské psí klání úspěšně.

(Marie Klírová, Spřežení - časopis chovatelů českého horského psa, č. 3/květen 1985, str. 19-20)

 

… J. Chlum: „Stojím na sanici, točím čtyřmetrovým bičem nad hlavou a najednou mne to vší silou táhne ze saní. To se na úzké cestě zachytil bič za strom - a spřežení bylo pryč.“

(Chovatel č. 11/1986)

 

Petr Hanzlík přijel v roce 1979 na začátku zimy s několika psy do Špindlerova Mlýna, aby se stal prvním českým musherem, tedy jezdcem se psím spřežením. Jako Bílý Den na Aljašce z románu Jacka Londona rozvážel po nejvyšších místech západních Krkonoš poštu a někdy i zásoby. Dvě zimy pošťák Hanzlík řídil spřežení po trase Špindlerův Mlýn, Martinovka, Labská bouda, Vrbatova bouda, Mísečky a zpět do Špindlerova Mlýna. Přitom zkoušel vlastnosti nově šlechtěného českého horského psa, postroje i vlastnoručně vyrobené saně podle fotografií z Aljašky. Spřežení psů povzbuzované povely svého pána uhánějící přes krkonošské pláně, inspirovalo další romantiky. Mezi průkopníky chovu saňových psů a později i závodů psích spřežení patřili v osmdesátých letech především Jan Chlum z Vrchlabí a Ivan Kobr z Pece pod Sněžkou.

(Veselý výlet, zima 2004)

 

Na historii mushingu v ČR se zapomíná. A to myslím především počátky 80. let dvacátého století, kdy bez prvních musherů by se nikam tento sport neposunul. Např. Petr Hanzlík, Ivan Kobr, Honza Chlum, Jirka Krejčí a mnoho dalších, kteří by si především zasloužili vstup do síně slávy. Zatím se spíš ukazují v "síni zapomnění".

Za léta mushingu se vystřídalo v celém procesu mraky lidí, nejen sportovců, jsou i "bafuňáci", kteří přinesli a obětovali tomuto sportu hodně dobrého.

(Ivo Rašín)

 

Povedlo se

Střípky z historie českého horského psa

Po Krkonoších se psím spřežením

Síň slávy českého mushingu?

Jak se jezdí Ledová jízda

Ledová jízda: Jan Chlum