Miloslav Mikolášek
Musher Miloslav Mikolášek má nedaleko Počátek na Pelhřimovsku chovnou stanici sportovních psů. S pětadvaceti z nich strávil tři měsíce ve Finsku a Norsku, kde se připravoval na nejsevernější závody psích spřežení na světě. Jeden měřil 650 kilometrů a ten druhý 1000, oba se jely v Norsku. Největší dřina bylo podle něj se na takovou cestu připravit.
Jako předvoj se do Finska vypravila partnerka Kateřina Holická, v osobním autě odvezla osobní věci pro sebe, pro Miloslava a také pro pomocnici Báru. Asi čtrnáct dní po Kateřině naložil náklad a psy do pětitunového náklaďáku Miloslav. „I když jsem cestu plánoval tři měsíce dopředu, materiál se mi scházel těsně před odjezdem. Vlastní balení pak zůstalo na poslední chvíli, dva dny nespím a pak se jede,“ usmívá se musher Miloslav.
Nejdůležitější je nezapomenout nic pro psy. „Musel jsem zabalit hlavně 3 tuny masa pro ně. Na severu by asi nebylo tak kvalitní, a hlavně by bylo hrozně drahé. Psi se vezli vzadu ve vleku. Jsou v boxech po dvou. Jsou to miláčci, jsou na sebe zvyklí a jsou v cestování úžasní. Ten vlek byl také výhodnější pro venčení, cesta proběhla v pořádku,“ popisuje Miloslav Mikolášek.
Ve Finsku v oblasti Inari, kde se před samotnými závody rozhodli trénovat, mohli pobývat na břehu Spící řeky. „Psy na severu, ve Finsku, nemůžete mít kdekoli. V některých lokalitách jsou sobí stáda a herdařům, kteří stáda mají, by se psi na tom území nelíbili. To se muselo řešit na místě. V Norsku už to takový problém není. Když jsem najížděl do sněhu byly teploty od mínus třiceti do mínus dvaceti. Ale ani tady se nemůžete na počasí spolehnout, byly velké výkyvy teplot. Z mínus třiceti bylo druhý den třeba jenom mínus šest.“
Psy čekal úplně jiný závod, než které běhali tady v naší části Evropy. „Běhali jsme závody limited, to jsou závody, kdy se zaběhne závod a po něm se psi uloží do svých boxů, do auta, kde mají svoje pohodlí. Tyto závody v Norsku jsou řekněme nonstop. Jedou se od checkpointu k checkpointu, tam ti psi tráví noc venku. Je o ně dobře postaráno, spí na slámě, jsou přikrytí dekami, ale venku.“
S tím se Miloslavovi psi vyrovnali po tříměsíčním tréninku ve Finsku dobře. „My jsme je potřebovali zpomalit, aby klusali a ne cválali. My jsme brzdili, oni mají takovou chuť běžet, že kdybychom je pustili, tak běží třicetikilometrovou rychlostí a my jsme je potřebovali stáhnout na patnáctikilometrovou,“ vysvětloval Miloslav Mikolášek z počátecké chovné stanice Miko kennel.
„Severští psi jsou takoví ťapálci, oni dokáži jít v hlubokém sněhu. Když se naši probíjejí hlubokým sněhem tím cvalem, tak je to pro ně velký výdej energie,“ přibližuje rozdíl mezi severskými a vysočinskými psy Miloslav Mikolášek a dodává, že vůdcem smečky musí být vždy musher. „Něco jiného je to ve spřežení, tam musí být lídři psi. Ti naši se jmenují Jágr a Hašek.“
(2016)
Poté, co byl 5. ročník tradičního závodu Českou Kanadou 2009 ovlivněn nepřízní počasí a druhé, nedělní kolo muselo být zrušeno pro nedostatek sněhu, meteorologická situace v oblasti konání závodu se otočila o 180 stupňů a napadl dostatek sněhu. Organizátoři se proto rozhodli pokusit se využít sněhové nadílky a uspořádat závod, který se v jejich hlavách začal rodit už před mnoha lety.
Závod je unikátní v tom, že startující jsou omezeni pouze dobou konání, tedy třemi dny a je pouze jejich volbou, jak rozloží síly své a svých spřežení k tomu, aby ujeli co nejdelší vzdálenost na určeném okruhu. Hlavní myšlenkou závodu je přiblížit se jeho pravidly k dlouhým závodům, které se konají v oblasti Aljašky a Kanady.
Boj o prvenství vyvrcholil v noci ze soboty na neděli a záleželo již opravdu na maličkostech. Nakonec se ukázalo, že síly nejlépe rozložil Miloslav Mikolášek, který ujel 442 km, druhý byl Michal Merhaut s 390 km a třetí Michal Němec s 382 ujetými kilometry, tedy všichni s výkony, se kterými nikdo nepočítal. Původní představa byla ujet za tři dny alespoň 250 km. Díky těmto výkonům, se závod stal nejdelším na území České republiky a o více než 100 km překonal zatím nejdelší český závod, Šediváčkův Long, který se jezdí v Orlických horách a měří 333 km.
(2009)
V našem spřežení jsou lídři Jágr a Hašek
Přemístit stáda tažných psů odtud do Finska není úplně snadné
|
|
|
|
