Šárka Mikolášová
Letošní závod psích spřežení Šediváčkův long v Deštném v Orlických horách skončil kvůli počasí předčasně. Na východ Čech se vydala ze zhruba 250 kilometrů vzdálených Trhových Svinů i Šárka Mikolášová se svými mladými fenkami, která se jednoho z nejnáročnějších etapových podniků v Evropě poprvé zúčastnila před čtvrt stoletím.
„Měla jsem severské psy, tohle je už třetí generace, se kterou jezdím. Nejsou to však tažní psi, ale obyčejní voříšci. Jmenují se Nely a Loty. Dohromady se to čte „Mrťafy“,“ směje se a hrdě se otáčí na fenky, křížence staforda a borderkolie. Jsou to tříleté sestry, které se teprve zaučují a závod byl jejich čtvrtý v životě.
Jejich majitelka jich má za sebou nepočítaně a nyní má za úkol zajistit psí dvojici přínos cenných zkušeností. Nepříznivé počasí ji zaskočilo.
„Přijeli jsme v pondělí, to bylo ještě pěkně. Ráno se mi do závodu moc nechtělo. Ale když se sem člověk vydá, vezme si dovolenou, trénuje, tak to zkusí. Mám naštěstí hodné pejsky, kteří mě podrží, kdyby něco. Já jsem tady zažila vždycky hodně sněhu. Byla jsem tu od roku 1998 několikrát a takhle mizerně nikdy nebylo. Opravdu nevím, kolikrát jsem tu celkově byla, to už nespočítám,“ podotýká před startem musherka.
(leden 2024)
Poté, co byl 5. ročník tradičního závodu Českou Kanadou 2009 ovlivněn nepřízní počasí a druhé, nedělní kolo muselo být zrušeno pro nedostatek sněhu, meteorologická situace v oblasti konání závodu se otočila o 180 stupňů a napadl dostatek sněhu. Organizátoři se proto rozhodli pokusit se využít sněhové nadílky a uspořádat závod, který se v jejich hlavách začal rodit už před mnoha lety.
Závod je unikátní v tom, že startující jsou omezeni pouze dobou konání, tedy třemi dny a je pouze jejich volbou, jak rozloží síly své a svých spřežení k tomu, aby ujeli co nejdelší vzdálenost na určeném okruhu. Hlavní myšlenkou závodu je přiblížit se jeho pravidly k dlouhým závodům, které se konají v oblasti Aljašky a Kanady.
Boj o prvenství vyvrcholil v noci ze soboty na neděli a záleželo již opravdu na maličkostech. Nakonec se ukázalo, že síly nejlépe rozložil Miloslav Mikolášek, který ujel 442 km, druhý byl Michal Merhaut s 390 km a třetí Michal Němec s 382 ujetými kilometry, tedy všichni s výkony, se kterými nikdo nepočítal. Původní představa byla ujet za tři dny alespoň 250 km. Díky těmto výkonům, se závod stal nejdelším na území České republiky a o více než 100 km překonal zatím nejdelší český závod, Šediváčkův long, který se jezdí v Orlických horách a měří 333 km.
Mezi čistokrevnými spřeženími byla nejúspěšnější Šárka Mikolášová, která ujela v časovém limitu 268 km stylem pomalu, ale jistě, při kterém strávila na saních více než 33 hodin, tedy zhruba stejně, jako celkový vítěz. Druhý dojel nejstarší, a asi nejzkušenější účastník Václav Němec a třetí nejmladší účastnice, sedmnáctiletá Sarah Polanská, která si takto dlouhý závod vyzkoušela poprvé. Oba ujeli 206 kilometrů a o pořadí rozhodl čas dojezdu do cíle.
(2009)
Šárka si úspěšně vedla i v dalších ročnících Českého Nonstopu. To už závod trval sto hodin, s několika povinnými přestávkami. V roce 2010 vyhrál Michal Merhaut výkonem 559 km, Šárka Mikolášová skončila s 431 km na druhém místě mezi čistokrevnými. O dva roky později pak ujela se svým spřežením 366,4 km a byla první v kategorii čistokrevných, v níž startovalo pět týmů.
S voříšky ujela jedinou etapu Šediváčka
Kdo je kdo v musherském sportu
|
|
|
|
