Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Václav Vančura

 

ljol.jpg

 

"V roce 2004 jsem propadl lezení a vše se točilo kolem něj, především mě lákaly prvovýstupy v Českém ráji. V roce 2006 jsem se začal věnovat drytoolingu a o dva roky později jsem byl nominován do reprezentace.

V roce 2011 jsem si pořídil prvního psa, kříženku výmarského a maďarského ohaře Bellu, se kterou jsme (v roce 2018) dosáhli na titul republikového mistra ve vyhledávání.

Jelikož jsem hodně závodivý typ, tak nám v roce 2013 přibyl doma evropský saňový pes Čert. A mushing mě pohltil!"

Hasič, záchranář, horolezec a musher Vašek Vančura

 

Potkali jsme se v září 2013 a můžou za to mushingové závody. Jak jinak. Konkrétně to byl náš oblíbený závod Okolohradce. Potřebovala jsem na startu podržet svoje čtyřnohé parťačky, Cortinu a Meridu, což je mimochodem skvělý prostředek k seznámení. V roce 2016 jsme se společně nastěhovali do staré roubenky v Krkonoších a od té doby už se naše smečka jen rozrůstá...

Naši psi jsou pro nás nejen závoďáci tělem i duší, ale především rodinní parťáci. Žijí s námi doma, chodí na procházky a zvládají také základy mnoha dalších kynologických sportů.

Věnujeme se individuálnímu mushingu, především kategorii scooter s jedním psem a scooter se dvěma psy. Na závodech organizace ICF si většinou střihneme oba i kategorii bikejöring. Doplňkově pro zábavu nás můžete potkat také v kategorii canicross nebo skijöring.

 

Václav pochází z Rokytnice nad Jizerou. Na mushingových závodech se seznámil se svou ženou, a tak se smečka rozrostla o další čtyřnohé parťáky. „Naši psi jsou pro nás nejen závoďáci tělem i duší, ale především rodinní parťáci. Žijí s námi doma, chodí na procházky a zvládají také základy mnoha dalších kynologických sportů,“ říkají Vančurovi.

Jak jste se dostal ke psům?

Já jsem po psovi toužil odmalička. Rodiče mi ho nechtěli dovolit, protože jsme bydleli v paneláku. Na vejšce jsem si pořídil prvního psa a pak už to jelo. S horskou službou jsem začal cvičit záchranařinu, pak jsem se tak nějak rozvíjel a začal mě bavit ten mushing.

Kdy jste si pořídil první fenku Bellu?

Povězte nám o ní něco bližšího. Bella je kříženec maďarského ohaře a výmarského dlouhosrstého ohaře, právě 29. dubna slaví 11 let. Pořídil jsem si jí s tím, že ji chci vycvičit na vyhledávání lidí a na záchranařinu, což se nám povedlo a absolvovala se mnou spoustu ostrých pátracích akcí. Před dvěma lety jsme spolu byli i v Bejrútu na záchranné misi, loni zachraňovala na tornádu. Teď už půjde do důchodu.

Bella půjde tedy „do důchodu“, kdo ji zastoupí?

Na záchranařinu máme šestiletou fenku evropského saňového psa Swix, která ji v té práci nahradila. Je to nyní můj hlavní pes na záchranařinu, zároveň jsem ji měl i na mushing, nějakých úspěchů dosáhla. Pak mám čtyři mladé psy: Zodiacka, Trolla, Yupa a Tsunami, se kterými hlavně závodím. Loni na podzim jsem zkoušel čtyřspřežení s tříkolkou a v zimě šestispřežení, tam si beru dva psy od ženy.

Jak vypadala příprava na závody?

Příprava byla docela složitá, protože jsme se to učili, pro nás to bylo něco úplně jiného. Do té doby jsme jezdili individuální disciplíny nebo spřežení čtyř pejsků, ale těch šest psů už je dlouhé spřežení. Musí se všichni dostat na stejnou formu, takže ta příprava byla dlouhá. Naštěstí jsme se v půlce prosince rozhodli, že odjedeme na deset týdnů do Norska do hor, kde jsme psy celou dobu připravovali. Byly tam ideální podmínky, spousta skvělých musherů z celého světa, takže jsme od nich sbírali nějaké zkušenosti a povedlo se tým připravit.

Nakonec jste si z letošního mistrovství světa odvezli bronzovou medaili, byl jste s umístěním spokojený?

Byl i nebyl. Jede se to na tři etapy, tři dny se jede stejná trať a já jsem po druhém dni byl druhý. Bohužel ale někde v půli trati mi uklouzla fena a zranila si ošklivě nohu, takže jsem třetí den musel jet jenom s pěti psy. To se na celkovém výsledku podepsalo a skončili jsme třetí. Ale spokojený jsem byl, pro mě to byl velký úspěch.

Jak zvládáte časově skloubit práci a péči o tolik psů?

V práci mám vždy dva dny volna a potom 24 hodin sloužím. Služební psy si s sebou beru do práce, takže se mohu věnovat výcviku. Navíc mám ženu, která je stejný blázen do psů jako já, takže se mi o ty zbylé čtyři postará, nyní je totiž na mateřské dovolené. Odtrénovat psy a pověnovat se jim mi zabere většinou celé dopoledne.

(duben 2022)

 

K profesi hasiče a kynologa přidal i mushing

Záchranářští psi musí být psychicky i fyzicky odolní

Pes je hlavně parťák, říká hasič a kynolog

Na prvního psa jsme museli z auta mávat párkem, aby vůbec běžel

I profesionální hasiči mají své koníčky

Úspěchy

Evropský saňový pes – Formule 1 na saních

O psím spřežení a tréninku

Veronika & Václav | Non-stop dogwear

Psovod sbírá úspěchy po Česku i Evropě

Profi hasič z Rokytnice je mistrem Evropy v mushingu

Individuální musheři z Rokytnice

Závodí se psy a Skandinávcům šlapou na paty

ME 2016 Nové Město na Moravě

O nás: Václav Vančura

Kdo je kdo v musherském sportu

Šampon, kvaker z Rokytnice

ESP v akci

Václav Vančura

 

 

ME IFSS dryland 2014, Lamotte-Beuvron (Francie) - Relay: 1. místo

ME IFSS dryland 2016, Thetford (Anglie) - S1M: 2. místo

ME IFSS dryland 2016, Thetford (Anglie) - Relay: 1. místo

MS IFSS dryland 2023, Ólvega (Španělsko) - S1M: 3. místo

MS IFSS dryland 2023, Ólvega (Španělsko) - S2: 1. místo

ME IFSS dryland 2024, Jämijärvi (Finsko) – S1M: 3. místo

-

ME ECF 2016, Nové Město na Moravě - SCM: 1. místo

ME ECF 2017, Santa Maria Maggiore (Itálie) - SCM: 1. místo

ME ICF 2019, Chevetogne (Belgie) - SCM: 1. místo

MS ICF 2023, Německo (Leipa) - SCM: 1. místo

MS ICF 2023, Německo (Leipa) - Relay Mixed M: 2. místo

-

MS IFSS on snow 2022, Hamar (Norsko) - Sp6: 3. místo