Lyžařská dynastie Fouskových ze Tří Studní na Žďársku zahrnuje olympioniky a vítěze Hančova memoriálu. Její nejstarší žijící člen, bývalý reprezentant v běhu na lyžích Vít Fousek, nedávno oslavil osmdesátiny. Jeho syn Vít se proslavil coby servisman reprezentace. Lyžařskou nadějí je i vnuk, rovněž Vít.
Bývalý reprezentant v běhu na lyžích Vít Fousek toho zažil hodně. Když pár dní po svých osmdesátinách zasedl ke stolu na zahradě svého domu na Třech Studních, jen kousek od rybníka Sykovec, rozpovídal se, čím vším si prošel.
V lyžařském rodu Fousků dostal označení Vít mladší. Jeho táta, křestním jménem rovněž Vít, byl také lyžařským reprezentantem a olympionikem.
Především byl lyžařem, který to dotáhl až na olympiádu v Grenoblu 1968 (v maratonu doběhl do cíle na 39. místě a byl členem štafety na 4x10 km, která skončila devátá) a dvě mistrovství světa (1962 v Zakopaném a 1966 v Oslu). Vyhrál například slavný Hančův memoriál. Právě padesátka je u Fousků parádní disciplína. Žádná jiná dynastie nemá tolik vítězů Hančova memoriálu, slavného mistrovského závodu. Ve výsledcích už jsou zlatým písmem zapsáni tři nositelé jména Vít Fousek. Ten nejstarší jej vyhrál v letech 1938 a 1941, nynější jubilant se radoval v roce 1964, jeho syn v roce 1996.
Zmínku zaslouží i málo známá skutečnost, že Vít Fousek byl u počátků českého biatlonu. V závěru své aktivní kariéry se pokoušel prosadit i v tomto sportovním odvětví.
V životě zažil i hodně ústrků, ale nyní může být hrdý na to, jaká se z Fouskových stala lyžařská dynastie.
Během sportovní kariéry vystřídal celou řadu profesí. Stavěl například silnici mezi Rokytnem a Medlovem, pak i základy tamního velkého hotelu. Nejraději ale pracoval v lese, kde si dokázal vydělat tolik, aby uživil smečku psů. Vít Fousek se totiž stal i úspěšným musherem. To, když ho naštvali kluci z Fryšavy, kteří přestali chodit na tréninky, a s koučováním mládeže praštil.
„Začalo to jedním malamutem, s nímž jsem chodil běhat. Pak jsme sehnali huskyho, s ním jsem začal jezdit skijöring. Pořád jsme vyhrávali, i když moc netáhl, šňůra byla pořád prověšená. Já jsem totiž stíhal tempo, jaké běžel,“ dodává se smíchem Fousek. Řídil také čtyřspřeží, jednu chvíli měli Fouskovi i se štěňaty celkem 24 psů...
I v osmdesáti letech je Vít Fousek plný sil. O projížďky na lyžích po okolních pláních jej sice letos připravila mizerná zima, ale často vyráží do terénu s trekingovými holemi.
A na trénování se vrhl nedávno i jeho syn, tedy Vít Fousek III., který v klubu vede i svého staršího syna a jenž se nejvíc proslavil coby osobní servisman Lukáše Bauera.
Pro reprezentanty mazal celkem čtrnáct sezon včetně čtyř olympiád. V éře po roce 2001 se podílel na největších úspěších českého lyžování. Když od týmu odešel, začal v roce 2017 dělat na vývoji nejvyšší řady lyží v novoměstském Sportenu, přejmenovaném nedávno na Kästle.
(květen 2020)
U Fousků se jim úspěšně věnují už čtyři generace
Olympionik Fousek oslavil osmdesátku
|
|
|