Propadla jsem canicrossu
Jméno a příjmení? Dagmar Jašíčková
Jak ti říkají? Kočičko (díky Terezko)
Věk? 48
Znamení? Skopec
Rozměry? 69 kg
Vztah? rozvedená
Rodina?
2 nejkrásnější děti
- Barča 13 let, Davča 11 let
Rezidence?
malý byteček v Olomouci
Zaměstnání, povolání? účetní
Klub? Canicross Olomouc
Jaké vybavení používáš?
Postroj ManMat, sedák Non-Stop a Vestay.cz.
Kde trénuješ?
Rovinky v Olomouci, kopečky za Olomoucí (Hlubočky, Radíkov, Pohořany, Svatý Kopeček, Domašov nad Bystřicí, Velký Kosíř, Drahanovice, Babice u Šternberka).
Disciplíny? Canicross, dogtrekking short.
Jakého máš psa? Border kolii DENNY - 6,5 roku.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (co tě motivovalo)?
S canicrossem jsem začala po rozvodu v roce 2018, nejdřív sama. V roce 2019 jsem se přidala k té nejlepší skupince v Olomouci - Canicross Olomouc (našla jsem je náhodně, když jsem brouzdala na internetu).
Motivovalo mě spojení psa s člověkem, pohyb v přírodě a každý další trénink jsem se těšila na další setkání pohodových lidí, se stejným zápalem do tohoto sportu.
Tvé dřívější sportovní aktivity?
Nikdy jsem tak aktivně nesportovala jako nyní. Vždy jsem vše dělala jen pasivně s rodinou.
Současné další sportovní aktivity?
S canicrossem jsem objevila i bikejöring, skijöring, ale jen na tréninkové úrovni. Zjistila jsem, že to baví hlavně psa, kde ho na rozdíl od canicrossu nebrzdím a on může letět tryskovým tempem. Na závody ale nemám koule, 
z té rychlosti mám respekt.
Kromě canicrossu je pro mě alfou a omegou vysokohorská turistika, loni jsem pokořila za jeden den nejnebezpečnější stezku Vysokých Tater Orla Perć a předloni si splnila sen a vylezla na Gerlachovský štít. S nejlepší parťačkou z canicrossu s Lenkou Štelclovou jsme si před dvěma lety daly cíl a přeběhly Beskydskou 7, což byl pro mě nejtěžší a nejsilnější sportovní zážitek.
Největší sportovní úspěchy?
Mým největším úspěchem je stoupnout si pokaždé na start jakéhokoliv závodu a překonávat samu sebe. V tomto sportu nemám žádné ambice, dělám ho, protože nás to s Dennym strašně baví, protože se vždy potkám se spoustou přátel z této komunity a můžu si poměřit síly, strávit s nimi krásný den a pokecat.
Tvůj nejtěžší závod?
Každý. Můj pejsek trochu přerostl a se svou váhou 24 kg většinou startujeme na závodech v kategorii s ESPčkama a mladýma holkama, tak mám vždy co dělat, abych nedělala ostudu.
Tvůj sportovní vzor?
Obdivuji všechny, kteří se tomuto sportu věnují ať už v individuálním mushingu, nebo v mushingu jako takovém.
Jak dlouho se ještě hodláš věnovat canicrossu?
Dokud se nerozpadnu já nebo bude zdraví sloužit čtyřnohému parťákovi.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Pokaždé si neskutečně vyčistím hlavu, těším se, že mi holky napíší nebo zavolají i mimo naše pravidelné tréninky s Canicrossem Olomouc, jdeme běhat! Ať už na volno nebo v tahu, prostě to miluju! Propadla jsem canicrossu, spojení běhu se psem, ale i přátelství, které mezi námi vznikly. Tento sport mi udržuje kondici a určitě nic nebere.
Tvé nejoblíbenější závody?
Každý závod je jiný, ale nejblíže mám k našemu závodu CaniKosíř, který pořádá náš klub Canicross Olomouc v Drahanovicích. A oblíbila jsem si Dog Biatlon u Prahy.
Tvůj nejbližší velký závod?
LESKROS MORAVA v Žádlovicích (Rozběháme Česko).
Jsi musherka?
Na podzim 2022 jsem se stala členkou České asociace sleddog sportů, ale za musherku se nepovažuji. Na posledním závodě jsem neměla ani koule se přihlásit do licencovaných závodnic. Neustále mě předbíhá Jana Kakáčová, a to je děsně demotivující. 
Jak často a jak moc trénuješ?
4x týdně, někdy v tahu 4-5 km, někdy se psem na volno 8-10 km, někdy se s parťačkama domluvíme a o víkendu si zaběhneme 15 nebo 20 km na pohodu.
Co předzávodní nervozita, týká se tě?
Tak určitě tam nějaká nervozita je, spíš z mého psa, který je asi nejhlasitější na startu ze všech psů v areálu, z toho, aby ho netrefil šlak, než vyběhneme než ze samotného běhu.
A samozřejmě nerada bych byla úplně poslední, takže trochu nervózní jsem, abych aspoň trochu reprezentovala Canicross Olomouc. Ale jak už jsem psala výše, každý závod si jedu hlavně užít a žádné ambice nemám.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Zlepšovat se a posunout své hranice. Ale nevím, jestli to v mém věku ještě jde.
Tvůj největší sportovní sen?
Trophée des Montagnes byl můj letošní sen, ale nedomluvila bych se tam a nikdo se mnou jet nechtěl. Tak třeba se někdo příští rok přidá a sen se stane skutečností.
Pivo nebo pivo? Jägermeister.
12. dubna 2023
