Zbožňuju ten sport čím dál víc
Jméno a příjmení? Dominika Potměšilová
Znamení? Kozoroh
Web?
Zatím spravuji jen ten klubový 
Klub?
Musher klub Tlapky v tahu (oddíl TJ Hostivice, z.s.)
Disciplíny, kategorie?
Scooterjöring (1 i 2), bikejöring, canicross. Moc ráda bych se konečně naučila i na běžkách a velkým snem je vyzkoušet si i velké spřežení.
Jaké vybavení používáš?
Dnes už asi většina tuší, že vybrat správně padnoucí vybavení není o té nejvyšší cenně a pár kliknutí na internetu, ale že je strašně důležité zkoušet a zkoušet, a tak zkoušíme a zkoušíme a psí skříní nám prošlo už tolik postrojů, a vodítek, že už si je všechny ani nepamatuji – ale fakt to stojí za to, s padnoucí výbavou se maká o poznání lépe. Jediné, co máme od začátku beze změny, je nonstopí sedák .
Kde trénuješ?
Momentálně střídám dvě lokality – Praha-západ a Zlínsko 
. Trénujeme si zde buď samy, nebo vypisuji skupinové tréninky pro členy klubu i širokou veřejnost pod hlavičkou svého klubu.
Něco o tvých psech?
Mám dvě feny border kolie, Nessie (*2014) a Chilli (*2019). Přestože se jedná o pastevecké plemeno šlechtěné pro práci s ovečkami, našly si obě holky v mushingu obrovské zalíbení a tahání milují. Je pravda, že každá úplně jinak, což je strašně zajímavé pozorovat, a hlavně s těmi rozdíly pracovat, každopádně jejich natěšenost na trénink i na závod vydá kolikrát za 12hlavé spřežení .
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Tak moje úplně první, absolutně neřízená, zkušenost se zapřaháním psů je někdy z roku 2003 , kdy jsme si se sestřenicí u babičky a dědy zapřáhly za sáňky trojici psů ve složení zlatý retrívr, jezevčík a čistokrevný vesnický vořech a nechaly jsme se tahat po dvoře . Další zápřah následoval někdy kolem roku 2015, kdy můj brácha dostal novou koloběžku a Nessie nový postroj na procházky a mě, nevím proč, nenapadlo nic lepšího, než si jí k té koloběžce zapřáhnout a jet se projet na cyklostezku . Na přelomu let 2016/2017 už to začalo mít nějakou štábní kulturu, když jsem se s Ness zúčastnila prvního tréninku canicrossu, na který vůbec nevím, kde jsem narazila (asi někde na těch internetech) a vydaly jsme se vstříc výzvě, rozběhat člověka, který nesnášel ani dobíhání autobusu... A asi se podařilo, zbožňuju ten sport čím dál víc .
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Za svůj největší úspěch nepovažuji žádný závod ani trénink, ale rozhodně jím je založení Musher klubu Tlapky v tahu, stalo se tak 1. 1. 2019, kdy se „projekt“ Tlapky v tahu stal oddílem sportu psích spřežení při TJ Hostivice. Zcela objektivně si myslím, že za tak krátkou dobu prošel klub obrovským vývojem, vytvořil si ve světě mushingu své jméno, a přesto si zachovává svou rodinnou atmosféru. Jeho členy jsou lidé, kteří se stali přáteli, vzájemně se podporují, motivují a na prvním místě jsou vždy jejich čtyřnozí parťáci. Jaký větší úspěch si můžu přát ?
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Protože to baví mé psy i mě. Miluji na tomto sportu tu možnost propojení a spolupráce se svým psem (psy). Ta naprostá vzájemná oddanost, důvěra a čas strávený v přírodě... Zároveň mě tento sport hrozně moc naučil jak v životě a spolupráci se psem, tak v komunikaci a v práci s lidmi, s firmami, se státními orgány... Posunul mě možná dál než studium na střední a vysoké škole... To ale samozřejmě záleží na tom, jaké si to člověk udělá .
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Aby mohl dávat, musí i brát . Takže ty hromady času, peněz, nervů... jsou daň za ty zážitky, chvíle radosti, štěstí, spousty chlupů a bahna všude kam se podíváš, a tak .
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Čeká nás sezóna 2022/2023 a já bych si strašně moc přála, aby už se nám konečně vyhnuly všechny covidy, zdravotní potíže a jiné neduhy... a mohly jsme konečně prožít jednu pěknou, zdařenou závodní sezónu.
14. června 2022
