Tohle mi přijde
jako suprově strávený čas
Jméno a příjmení? Eva Búdová
Věk?
narozena 27. 3. 1993, tudíž letos mi bylo 30 let
Znamení? Beran
Rozměry? dost pomíjivé 
Alma mater? Univerzita Pardubice
Zaměstnání, povolání?
radiologický asistent na Klinice onkologie a radioterapie
ve Fakultní nemocnici Hradec Králové
Klub?
66 -Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s.
oddíl Musher klub Tlapky v tahu
Disciplíny? canicross a dogtrekking
Jaké vybavení používáš?
Sedák jsem si oblíbila s tahem přes zadek, a to od Non-stop CaniX. Amortizační vodítko, původně ManMat, nám ale nevyhovovalo pro Batula - slabý tah, proto jsme přešli na Non-stop Bungee a naprostá spokojenost.
Kde trénuješ?
Převážně v okolí Hradce... pole, louky, lesní cestičky okolo písáků.
Něco o Batulovi?
Batul je český horský pes, celým jménem Batul z Království sněhu, narozen 15. 3. 2019. Batula mi koupila mamka, když jsem ukončila vysokou školu a stěhovali jsme se z bytu do domečku se zahradou (u mě kvůli práci ve FNHK - radioterapie na onkologii). Hned při první návštěvě jsme si s Bálou padli do oka a věděli jsme, že jsme tu jeden pro druhého. Je to typický představitel plemene, tvrdohlavý, občas trochu svéráz, ale jinak je to klidný a flegmatický pan pes. Je velice inteligentní, cokoli, co ho učím, pochopí velmi rychle. Má obrovské srdce, je to trochu závisláček na mě. 
Ostatních psů si moc nevšímá, takže jako motivace k práci je to u nás složitější. Začala jsem se s ním, kromě canicrossu a dogtrekkingu, věnovat ještě pachovým pracím. V "pachovkách" je třída a neskutečně ho to baví.
Jak a čím krmíš svého psa?
Masem a přílohami. 2x denně dostává maso, chrupavky, vnitřnosti a kosti s přílohami a zeleninou, plus oleje a doplňky stravy (kelpa, kolagen atd.).
Od kdy se věnuješ sportu psích spřežení?
Aktivně od roku 2022, neaktivně od roku 2021.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
Vždycky mě bavilo běhat, ale ne samotnou, prostě mi chyběl parťák. No a pak se v mém životě objevil Bála a my spolu začali podnikat vše možné. Začali jsme pozvolna běhat u nás po loukách a polích, nejdříve na volno. Potom jsem se dočetla, jak se má správně běhat se psem a začala jsem zkoušet běhat se sedákem a amortizačním vodítkem, ale pořád to nebylo ono. Hledala jsem někoho, kdo by se mnou běhal v partě, a nakonec jsem náhodou, přes cvičák, narazila na TMK9 Dog Training Pardubice a úžasnou Míšu, která pořádá lekce canicrossu a společné výběhy pro začátečníky i pokročilé. A tak jsme začali běhat v partě. Bálu se pořád učíme motivovat a roztahat ho. To nám dá ještě nějakou práci.
Předchozí sportovní kariéra (tvé dřívější sportovní aktivity)?
Jako mladá holka jsem se věnovala sportovní gymnastice.
Současné další sportovní aktivity?
Canicross, dogtrekking, pachové práce, horská turistika, alpinning.
Další oblíbené sporty? Cyklistika, pěší turistika, plavání.
Největší sportovní zážitek?
Když jsem se poprvé postavila na start, na hrudi jsem měla startovní číslo, na kotníku čip a u sebe Batula, se kterým jsem vyrazila na trať. Když jsme poprvé doběhli do cíle, chtělo se mi brečet, že jsme to dokázali.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Úspěchy velké zatím nemáme, co by se čísel nebo umístění týkalo. Můj osobní úspěch je, že jsme na našem prvním závodě Krkonošský canicross doběhli do cíle a opravdu doběhli, i když trať byla náročná.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Ráda trávím svůj čas aktivně, a především co nejvíce s Batulem a tohle mi přijde jako suprově strávený čas. Hlavně je tento sport jen o mně a mém psovi, tudíž i o vztahu mezi námi. Máme tady jedinečnou možnost utužovat mezi sebou náš vztah a především důvěru, která je mezi "páníčkem" a psem velice důležitá. Naučili jsme se sehranosti a spolehnutí se jeden na druhého.
Co se ti na něm líbí?
Na tomto sportu se mi nejvíce líbí to, že v musherských disciplínách není závodník nikdy sám, má k sobě vždy svého parťáka. Já mám k sobě Batula, bez něj bych neměla vůbec možnost se k tomuto sportu dostat.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi především nové možnosti, objevuji, co moje tělo dokáže. Nacházím své limity, nebo je naopak překonávám. A co mi bere? Občas volný čas, protože ten se snažím co nejvíce strávit s Batulem a přípravami na závody, nebo dokonce závody. Jinak se nedá říct, že by mi něco bral, naopak hodně mi dal a už i naše mamka si zvykla, že z tréninku se vracíme jako dva bažináči.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Dokud mi to zdraví dovolí.
Za co bys dala palec (nahoru nebo dolů) českému mushingu?
Palec nahoru rozhodně možnosti provozovat tento sport, asociaci a spoustě závodů, ať amatérských či profesionálních. Prostě, že jsou lidé, kteří pro nás závodníky (mushery) tyto akce a závody pořádají.
Jak často trénuješ? 3x týdně, když mi to časově vyjde.
Co tě motivuje?
Především to, že se mohu zlepšovat. A možnost být s Batulem, kterého ho baví sportovat.
Co předzávodní nervozita, týká se tě? Neskutečně. Jsem hrozně nervózní.
Máš nějaký předzávodní rituál nebo talisman pro štěstí?
Můj osobní a největší talisman je Bála, neboť s ním po boku vím, že se do toho cíle nějak dostaneme. Dále pak můj partner Zdeněk, to je pro nás suprová motivace doběhnout do cíle, neboť tam na nás vždy čeká.
Na co se nejvíc těšíš po závodě a co si dáš dobrého?
Na tu společnou atmosféru a nadšení všech závodníků, že jsme prostě doběhli do cíle ve zdraví a že jsme to dokázali. A také na točenou kofolu, když ji mají, to je moje slabina.
S kým je na závodech největší zábava, kdo je největší srandista?
Myslím, že největší srandisti jsme my dva s Batulem, především ale Bála. Vždycky se koná nějaká perla.
Dopuješ? Rozhodně ne.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Ráda bych s Batulem dosáhla takového času v běhu, kdy bychom se dostali alespoň do první desítky nebo dokonce snad doufám někdy v budoucnu i na bednu.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Ráno v 5 vstávám do práce. Okolo 15 h se vracím. Převléknu se, když to Bála dovolí dám si kafe, když ne, tak vyrážíme hned na procházku nebo na cvičák trénovat. Trénujeme bud poslušnost/socializace nebo pachové práce a společné výběhy canicrossu. Po tréninku přichází něco dobrého na zub pro nás oba. Podle počasí pak očista, hlavně u mě, padnu do postele a odpadávám.
Která část dne je tvou oblíbenou? Rozhodně volné odpoledne.
Tvé další koníčky?
Kreslení, čtení, manga, práce na zahradě. Dále teraristika a akvaristika.
Co jíš a piješ nejraději?
Jéj, tak toho by bylo. Mé top jídla jsou mozzarella pizza (bez lepku a bez laktózy, bohužel), pečený bůček s pivem, to jsou takové moje hříchy. No a pak jsem schopná sníst sama na posezení velké mísy salátu, rizoto nebo špagety.
Pivo nebo pivo?
Pivo miluji, bohužel bez lepku není tak dobré a nikde není možnost točeného.
Jaká jsi?
Ufff, no řekla bych občas dosti ukecaná a střelená. Moje mamka si myslí, že jsem blázen, když právě běhám s Batulem.
Kdybys měla možnost potkat své mladší já, jakou radu bys mu dala?
Začni cestovat a běhat se psem mnohem dřív.
Kdy jsi byla nejvíc nervózní?
Na první výstavě s Batulem, která pokračovala bonitací. To jsem se klepala neskutečně.
Mluvíš sama se sebou?
Neustále si sama se sebou povídám nebo si nadávám. Řídím se heslem: Člověk si občas potřebuje pokecat s někým stejně inteligentním.
Jaro, léto, podzim nebo zima? Jaro a podzim, zima mi taky nevadí.
Dáváš si novoroční předsevzetí? Ne.
Pomáháš ráda druhým?
Vzhledem k tomu, že pracuji na onkologii, tak to beru jako svoje poslání.
Tvoje oblíbená barva? Modrá.
Kdyby sis mohla vybrat, kde bys žila nejraději?
Ve Švédsku, tuhle zemi jsme si zamilovala, i jejich styl života.
Kdybys teď mohla být kdekoli, kde bys chtěla být?
Někde na horách nebo v přírodě (Faerské ostrovy nebo Irsko/Skotsko, Norsko). Celkově asi severské země.
Na jaké filmy se díváš nejraději? Fantasy, dobrodružné, anime.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Rozhodně do toho jít, a hlavně se nebát. Potkáte tam mnoho zajímavých lidí, především se stejným šílenstvím a láskou jakou máte vy sami. Naleznete tam pochopení. Mezi nimi si uvědomíte, že nejste blázni, protože jsou lidé na tom úplně stejně - milují mushing.
26. května 2023
