Nadále se zlepšovat, ale hlavně
mít zdravé a spokojené parťáky
Jméno a příjmení? Lenka Turnerová
Znamení? Střelec a celkem to odpovídá 
Zaměstnání, povolání? Kriminalistický ústav
Klub? Vlajem za psem
Kde trénuješ? Většinou poblíž domova
Disciplíny?
Dogtrekking, canicross, OCR závody, tréninkově SC a snad si jednou zkusíme koloběžku i závodně.
Jaké vybavení používáš?
Co komu sedne. Aktuálně je to Manmat a Nonstop.
Počet a plemena psů?
4 (labrador, kříženec jezevčíka, kříženec ovčáka a ESP).
Jména a věk psů?
Ash Tonacatecuhtli (12,5), Sarah Turbo (7), Nara (2,5) a Alfred (6 měsíců).
Čím krmíš své psy?
Převážně granule a masové konzervy + různé doplňky stravy.
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení? Před pěti lety.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
K mushingovým disciplínám mě přivedla naše fenka Sára, kříženka jezevčíka. Malá tělem, velká srdcem. Je zachráněná z nevhodných podmínek, a jelikož byla za mlada naprosto šílená akční střela, dostala jméno Sarah Turbo. Jako úplně první závod jsme absolvovaly dogtrekking na 20 km, hned pár týdnů na to závod na 50 km. To byl rok 2017. Ke konci roku jsme si střihly ještě DT na 30 km a braly jsme 2. místo. O rok později jsme absolvovaly celou sérii Nativia Challenge a já jsem definitivně propadla těmto psím aktivitám.
Předchozí sportovní kariéra (tvé dřívější sportovní aktivity)?
Odmala jsem byla vedena k různým sportovním aktivitám, za to vděčím svojí mamince. Vyzkoušela jsem různé druhy sportů, ať už těch letních, tak zimních, individuálních i těch týmových. Do srdce se mi ale nejvíce zarylo jezdectví a stalo se mou diagnózou do konce života.
Současné další sportovní aktivity?
Jezdectví, thaibox, krav maga a samozřejmě nejvíc péče o našeho dvouletého dvounožce, to se občas vyrovná maratonu.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Bude to znít jako klišé, ale pro mě je to každý závod, ve kterém společně doběhneme do cíle. Pár beden už padlo, ale to je už jen taková ta pomyslná třešnička na dortu. Mám radost, když s malým pejskem strčíme do kapsy i větší a silnější psy.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Jsem poměrně akční člověk a líbí se mi, že je to aktivita, která se dá krásně skloubit s pejskama a můžeme tak trávit společně mnohem více času.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Dokud to jen bude možné a zdraví dovolí. 
Co se ti na něm nelíbí?
Naštěstí se s tím nesetkávám nějak často a není to jen u psů. Obecně nemám ráda, když se na zvíře pohlíží jako na druh sportovního náčiní a lidské ego převládne nad empatií a vzájemnou radostí ze společné aktivity.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi nové přátele, spoustu zážitků a nových zkušeností. Co mi bere? Snad jedině čas a peníze.
Tvé nejoblíbenější závody?
Jsem vděčná za každý závod, se kterým si dá pořadatel práci, věnuje mu svůj čas a energii a za to všem pořadatelům patří můj obdiv, protože věřím, že to kolikrát musí být dost o nervy. Kdybych ale měla vybrat pro mě ten nej, na kterém jsem kdy byla, tak bych vybrala letní Extreme Dog Race vloni v Žernově. Byl skvěle zorganizován, nezažila jsem frontu na přejímce a ani na startu, všude spousta pomocníků, kteří povzbuzovali a naváděli na správnou trasu, takže jsme se ani neztratily. Hezká trať a fajn překážky byly příjemným bonusem.
Tvůj nejbližší velký závod?
Ten mě bude čekat brzy v porodnici, tak snad také úspěšně protneme cílovou čáru.
Jak často a jak moc trénuješ?
Bohužel nemám vyloženě tréninkový morál a s dvouletým prtětem po boku nemůže být o nějakých plánech ani řeč. Mám poměrně velké životní tempo, a to mě udržuje tak nějak v kondici a cokoli navíc je už nadstavba.
Kde hledáš motivaci anebo co tě žene pořád dál, zlepšovat se...?
Když vidím, že to psy baví, že se zlepšujeme a že se nám daří dosahovat našich skromných vytyčených cílů.
Co předzávodní nervozita, týká se tě? Bohužel ano.
Máš nějaký předzávodní rituál nebo talisman pro štěstí?
Zhruba před rokem jsem před startem na Mistrovství ČR v OCR závodech (těch lidských ) našla na zemi minci. A protože jsem byla hodně nervózní a závod dopadl dobře, tak od té doby jezdí se mnou. Až ji jednou zapomenu, nejspíš nastane panika.
Na co se nejvíc těšíš po závodě a co si dáš dobrého?
Vlastně mám spíše pozávodní rituál, a to je zastávka v mekáči.
Tvé cíle do budoucna?
Nadále se zlepšovat, ale hlavně mít zdravé a spokojené parťáky.
Pivo nebo pivo? Pivo.
Jaké máš zlozvyky? Všechno nechávám na poslední chvíli.
Lžeš? Lžeš často?
Lež má krátké nohy. A já mám dost dlouhé. Nelžu a nesnáším to.
Jaro, léto, podzim nebo zima?
Všechna roční období mě baví, i když samozřejmě taky občas nadávám.
Pomáháš ráda druhým? Ano. Nejraději ale pomáhám zvířatům.
Jaký by měl být tvůj partner?
Mám toho nejlepšího (asi to bude číst ).
Tvé motto?
"Když nemůžeš, přidej!" A oblíbená hláška z thaiboxu: „Neznám bolest“.
23. června 2022
