Motivaci mi dodávají Sofie a Ollie
Jméno a příjmení? Monika Vytinová
Věk? 31
Rozměry?
Řekněme, že mezi děti na základní škole bych zapadla 
Vztah a rodina?
Mám skvělého partnera a rodinu, kteří mě podporují
Rezidence? Kousek od zámku Sychrov
Klub? TJ Sokol Maxičky
Jaké vybavení používáš?
Takové, které sedí psům i mně. Postroje non-stop, dragrattan, manmat, eurohusky, sedák a vodítka non-stop, boty salming. A celkem nově taky koloběžku doxtor F192S.
Kde trénuješ?
Bydlím na vesnici, takže většinou vybíhám ze zahrady do okolních luk a do lesa.
Počet a plemeno psů?
Teď už mám dvě čubiny plemene eurohound. Plus s mamkou smečku psích australských důchodců.
Jména a věk psů:
Sofie, té jsou 3 roky a Ollie, které je teď 16 měsíců.
Čím krmíš své psy? Maso, na vícedenní akce granule.
Disciplíny, kategorie (třídy závodů)?
Zatím hlavně canicross, začínaly jsme přiměřeně věku kratší tratě a propracovaly jsme se na mid, a doufám, že až Olinka doroste do vhodného věku budeme jezdit midy ve dvojce na kolobce. Ale to se teprve uvidí, záleží to na ní.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
Mě tak nějak motivovala moje mladší ségra, která vybírala budoucího psa a že by chtěla běhat i canicross. (Vlastně jsem se díky ní i vrátila k běhání.) A jelikož máme doma, teď už smečku důchodců australáků, vzala jsem psa, skoro 30 kilovou chlupatou kouli Maxe a začali jsme zkoušet canicross. Chytlo nás to oba, tak jsem pořídila výbavu a běhali jsme si pro radost. Zkusili jsme spolu jeden jediný závod, kde mi došlo, že pro něj to není, protože té velké kouli chlupů vyhovovalo spíš takové to klusání. Tak jsme zůstali při něm. No a pak jsem jednou na facebooku zahlédla inzerát na menší 10měsíční čubinu vhodnou prý spíš pro canicrossaře hobíka. Pár dní mi to hlodalo v hlavě a asi za dva týdny jsem ji měla doma, to byl březen 2020. A zanedlouho jsem se do toho vrhla po hlavě.
Předchozí sportovní kariéra?
Jako dítě jsem několik let běhala orientační běh, bohužel na střední škole jsem toho nechala. Pak jsem měla nějaké zdravotní problémy a k běhu jsem se vrátila asi po 12 letech na začátku roku 2018. Tělo si rychle vzpomnělo, a ještě tentýž rok jsem začala běhat půlmaratony.
Největší sportovní zážitek?
Když jsem se po čtyřech měsících, co jsem se vrátila k běhu postavila na start pražského maratonu, velice neuvážená účast v soutěži o startovné na fb. Vždyť jaká je šance na výhru? Rozběhla jsem to na pohodu a ten pocit na třicátém kilometru, kdy mi skutečně došlo, že už to zvládnu, si budu pamatovat asi navždy. Plus ta atmosféra toho závodu, spousta diváků, fandění, plácání si s dětmi, to člověka nakopne.
Největší sportovní úspěchy?
Já beru jako úspěch každý dobře odběhnutý závod, nehledě na umístění. Když mám pocit, že jsme běželi jako jeden a dali do toho vše.
Pamatuješ se na své úplně první vítězství?
Pamatuju si snad všechny bedny, ať bez psa, nebo se psem.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Protože ta souhra, kdy to není jen o mně, kdy mám k sobě připoutaného psa, který na mě plně spoléhá... Že při závodech do toho dáme oba vše, aniž bychom se zničili. Mám radost, když mi pes po závodě radostí válí záda a při vychození popadne nejbližší klacík nebo šišku a vyzývá mě ke hře.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Doufám, že co nejdéle to zdraví dovolí.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi spoustu, pro mě smysluplně stráveného času pohybem v přírodě. Bere mi právě ten čas a taky peníze.
Jsi musherka?
To si o sobě nemyslím, podle mě mi na to chybí saně, a ještě hodně psů.
Jak často trénuješ?
Snažím se běhat 5x týdně, psi chodí se mnou vždy alespoň na volno, nějak mě to bez nich nebaví. V zápřahu tak nějak podle pocitu, podle momentální teploty a tréninkového období. Jen když jedeme trénink na koloběžce, chodím pak už sama.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který v oblibě nemáš?
Každý, ze kterého mám já dobrý pocit a pejsci vypadají spokojeně. Nejtěžší je pro mě se donutit do intervalů.
Kde hledáš motivaci anebo co tě žene pořád dál, zlepšovat se...?
Motivaci mi dodávají mé dvě čubiny, vidět je spojené, protože nic nedělají tak rády, jak běh, ať už v zápřahu, nebo na volno. A taky jsem dost soutěživá, ale to mám se svýma čubama společné.
Co předzávodní nervozita, týká se tě?
Před závodem bývám hodně nervózní. Hodně v sobě řeším, jak běžet, jaké zvolit tempo, v závislosti na počasí, abysme to spolu v pohodě zvládly odběhnout. Naštěstí mám na to dobrý odhad a zbytečně nepřeceňuju ani sebe ani psího parťáka. Není nic horšího než přepálenej start. Na startu už jsem to ale jen já a pes, všechno ze mě spadne.
Máš nějaký předzávodní rituál nebo talisman pro štěstí?
Není nic horšího než si potřebovat odskočit při závodě. Takže tak...
Něco z tajů tvé přípravy?
Naběhat objemy, ale jinak se řídím hlavně citem.
Tvůj zdravotní stav? V rámci možností více než dobrý.
Tvé cíle do budoucnosti?
Běhat bez zranění, ať už u mě, nebo u psů. Zdraví je to nejdůležitější, co všichni máme.
Tvůj největší sportovní sen? Zúčastnit se TDM.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Spánek je nejlepší regenerace, a navíc nejsem ranní ptáče. Takže když ráno vstanu, snídaně, udělám doma co potřebuju a vyrážíme běhat třeba až před polednem, podle toho pak uzpůsobuju trénink. Pak se postarat o pejsky a šup do práce.
Která část dne je tvá nejoblíbenější? Když můžu jít spát.
Kdybys měla možnost potkat své mladší já, jakou radu bys mu dala?
Ať nepřestane se sportem, ale pak bych to nebyla já, takže asi radši žádnou.
Z čeho máš strach?
Že se zhorší můj zdravotní stav a já nebudu zvládat to, co doteď. Ale dělám vše pro to, aby se to nestalo.
Co nikdy nedokážeš? Čeho nikdy nedosáhneš? Nikdy neříkej nikdy.
Jaro, léto, podzim nebo zima?
Nejradši asi zima, pak těsně za ní jaro a podzim na stejně. Léto mám taky ráda, jen úplně dobře nesnáším běhání v horku, tak to nelámu přes koleno a jen tak lehce pobíháme s pejsky na volno.
Kdyby sis mohla vybrat, kde by si žila nejraději? V Alpách. V Rakousku.
U čeho si nejvíc odpočineš? U nicnedělání.
Čeho si na lidech všimneš nejdříve?
Jejich psa. Toho si zapamutuju určitě, i jeho jméno. Ale pamatováka na lidi a jejich jména mám bídný.
Tvé motto? Hlavně se z toho nepo...
22. června 2022
