Petr Toncar
Petr je celoživotně spojen s Maxičkami, je milovník přírody, cestování, sportu a rodinného života. Stál při zrodu dnes největšího musherského klubu v ČR TJ Sokol Maxičky, kde byl dlouholetým předsedou. Za sebou má mnoho sportovních úspěchů v oblasti individuálního mushingu.
Nyní se věnuje především oblasti fyzioterapie, a to ve velkém.
Fyzioterapii praktikuje uceleně od roku 1997. Od hlavní domény ambulantní praxe, přes roční stáž v ústecké nemocnici až po externí spolupráci se sportovci. Čtyři roky strávil u extraligového basketbalového týmu BK Děčín coby první profesionální fyzioterapeut v nejvyšší lize v letech 2003-2007, basketbalová reprezentace ČR v letech 2010-2013 a U20 2022.
V roce 2010 spolu s maminkou Dagmar Toncarovou založili firmu Rehabilitace Kateřina s.r.o. Od roku 2019 již vede svou vlastní fyzio kliniku Fyziotoncar s.r.o. samostatně. Nyní pokračuje v rodinné tradici spolu s manželkou Alicí Toncarovou, která vede zároveň i svojí vlastní rehabilitaci v Praze Jinočanech.
Petr má mnoho tréninkových a závodních zkušeností a vědomostí zejména v canicrossu, jakožto dlouholetý úspěšný závodník.
(březen 2025)
Něco málo o tobě?
Jako mladý lyžař jsem v roce 1994 připřáhl ke svým běžkám za obyčejný kožený opasek největšího malamuta ve střední Evropě. Do současného sportovního i funkcionářského důchodu jsem se prodral přes pozici zakladatele oddílu psích zápřahů při TJ Sokol Maxičky a časem i předsedy českého canicrossu při ECF (Evropské canicrossové federaci).
Jaké byly tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Lákání dálek, přírody a sportu mě přivedlo k prvnímu aljašskému malamutovi a kontakt s Dášou a Jirkou Nešněrovými mi dal okusit chuť závodní atmosféry.
Pamatuješ se na své úplně první vítězství?
Ano, bylo to v roce 1994. Mé první závody na Děčínském Sněžníku a hnedle mistrovství republiky, a dělené 1. místo s Honzou Horákem.
Které další sportovní aktivity provozuješ v současnosti?
Nyní totální nula, ale donedávna jsem byl aktivní v basketbalu - ne jako hráč, ale jako fyzioterapeut, a to i na reprezentační úrovni (ME 2013 Slovinsko).
Jakých největších úspěchů jsi dosáhl?
Za největší sportovní úspěch považuji absolvování Pireny a Trophée des Montagnes.
Co bylo pro tebe největším sportovním zážitkem?
Pro mě to byla organizace závodů, ACANA cupů a Hill´s cupů a ME v canicrossu a bikejöringu v roce 2008 v Děčíně.
Který závod byl pro tebe nejtěžší?
Odyssea s Radkem Havrdou - ač jako handler, ale bylo to krásné a bylo to náročné.
Něco o počátcích maxičkovského klubu?
Vznik souvisí s prvním Eurocanicrossem v roce 1998 v belgickém Mallone (Namur). Zde byl avizovaný hromadný start a Češi potřebovali hromaďák natrénovat. Tak jsme uspořádali nultý ročník maxičkovského canicrossu... sešli se canicrossaři a uvědomili si potřebu atypické organizace.
Historie rehabilitace svázané se jménem Toncar se datuje od roku 1994, kdy maminka Petra Toncara založila v Děčíně první soukromou rehabilitaci na Teplické ulici. Petr Toncar, který se určitou dobu pohyboval i u basketbalové reprezentace, je sice rozený Ústečan, ale srdcem Děčíňák. Přestěhoval se sem kvůli rodinné vazbě a chalupě v nedalekých Maxičkách. Vždy tíhnul jak ke sportu, tak k medicíně, a z toho vyplynulo i studium fyzioterapie.
Pro Děčín by Petr Toncar dýchal a snaží se zde zapojovat i do veřejného života, pomoci jeho dalšímu rozvoji a propagaci i s ohledem na turistický ruch. Se společníkem zde vybudoval kemp, organizoval evropský šampionát v psích sportech.
Sport Petra provází celý život, od kajaku přes veslování, lyžování, plavání i triatlon až po canicross. Rád také cestuje, jeho favoritem jsou skandinávské země. Miluje karavaning a cestuje v obytném autě.
(2021)
Petr Toncar, bývalý předseda a zakladatel TJ Sokol Maxičky
Nejhorší jsou nárazy hlavou do stromu
Kdo je kdo v musherském sportu
Musherské kluby - Sokol Maxičky
Fyzioterapeut sleduje trendy v rehabilitaci
MS IFSS dryland 2002, Ravenna (Itálie) - S1 RNB: 2. místo
+ jedno druhé a dvě třetí místa ze štafet
|
|
|
|
